PhDr. Mgr. Jiří Fišer, CSc.

dopravní psycholog a soudní znalec
Krymská 5, 360 01 Karlovy Vary
Již při letmém přečtení je totiž zjevné, že osobnostní charakteristika paní L. F. velmi podobná osobnostní charakteristice, jakou psycholog shledává u mne. A to včetně vlastností, které tento psycholog označuje jako nepříliš pozitivní (nechme nyní stranou, zda ve všech případech oprávněně).

Podstatné je, že přes velkou podobnost charakteristik jsou závěrečná doporučení psychologa zcela odlišná. Zatímco v prvním případě doporučuje dítě svěřit do výlučné péče rodiče s těmito zjištěnými vlastnostmi, ve druhém případě péči rodiče s obdobnými vlastnostmi nedoporučuje. Nechci psychologovi podsouvat, že v prvním případě učinil závěr takový, aby byl ve prospěch jeho klientky (která si u něj posudek objednala a zaplatila). Pak ovšem zbývá jediné možné vysvětlení – psycholog zásadně upřednostňuje péči matky, a to nezávisle na osobnostní charakteristice obou rodičů.

Na genderovou podjatost psychologa jsem upozorňoval již ve své námitce z 4.10.2013. Ve prospěch výlučné péče matky se vyjadřoval již při našich pohovorech, tedy dříve, než vůbec dokončil znalecké zkoumání. Stejný závěr z pohovoru s ním učinila i paní I. Š. (viz námitka podjatosti). I psychologův osobní životní postoj je takový, že své malé děti raději zanechal v péči manželky a odjel se na několik let „vzdělávat“ do Sovětského svazu, do tehdy komunistické Moskvy. V posudku č. 4/2013 pak dokonce jízlivě hovoří o otcích, žádajících své plnohodnotné uplatnění cestou střídavé výchovy, jako o „pseudorodičích“ (s. 52).

Je zřejmé, že s tímto zjevně zaujatým přístupem se psycholog bude vždy, pokud je to jen trochu možné, klonit pouze k výlučné péči matky, tak jako v obou zmiňovaných posudcích. Není tedy schopen objektivně vyhodnotit různé varianty péče o dítě, jestliže již od počátku a priori favorizuje jednu z nich.

Zaujatý postoj psychologa je evidentní, srovnáme-li podrobně zjištěné osobnostní charakteristiky paní L. F., odpovídající osobnostní charakteristiky mé (kterými se zabývá na s. 18 – 21 posudku č. 4/2013) a závěrečná doporučení. Charakteristiky uvádím tak, jak jsou zachyceny v posudcích, v nezměněné podobě (včetně jazykových chyb):

Vyjádření ke znaleckému posudku Jiřího Fišera, doplnění námitky podjatosti - část 1

24.2.2014

I.

Toto je první část vyjádření, kterým doplňuji námitku podjatosti znalce z 4.10.2013. Zaměřím se na závažná pochybení, jichž se ve znaleckém posudku č. 4/2013 dopustil psycholog Jiří Fišer (dále jen „psycholog“). Ještě dříve, než se budu zabývat posudkem samotným, však musím poukázat na zcela neprofesionální přístup tohoto psychologa, který prokázal svým jednáním v rámci tohoto řízení (a jenž je - jak uvidíme dále - typický i pro jeho práci při samotném zpracování posudku).

Poté, co byla vůči psychologovi vznesena námitka podjatosti, učinil tento v rámci jakési své sebeohajoby zcela neuvěřitelný krok, jímž zásadně porušil povinnost mlčenlivosti. Aniž ho o to kdokoliv žádal (!), založením do zdejšího spisu poskytl širokému okruhu třetích osob – pracovníkům soudu, stranám sporu, jejich advokátům, opatrovníkovi nezletilého a dalším – znalecký posudek zpracovaný v minulosti pro svou klientku, paní L. F., nar. .... Tento posudek obsahuje klientčiny citlivé údaje - kompletní psychologickou analýzu její osobnosti, a to včetně jejích nedostatků.

Je zjevné, že poskytnutím těchto údajů třetím osobám psycholog zásadním způsobem pochybil.

II.

Paradoxně však tímto postupem nejen že nevyvrátil, ale naopak ještě více potvrdil svou podjatost.

Charakteristika

Rodič L. F.

Rodič A. H.

základní charakteristika

typ vyrovnaný, klidný, adjustativní (s. 1)

osobnost vyrovnaná, klidná - rigidní, invariabilní (s. 18)

reakce na nadměrnou zátěž

v náročnějších životních situacích půjde o přiměřené propojení emocionální stability (nízké emocionální vzrušivosti) s akční odezvou reagencí na působící situační proměnné, která ne vždy musí být adekvátní na podmětovou situaci (s. 2)

přechod z běžné vyrovnané zátěže do zátěže zvýšené až hraniční zřejmě nedokáže on sám předvídat tzv. dopředu a následně i zvládat (s. 19)

reakce na běžnou zátěž

v běžné zátěžové situaci se osobnost v převážné míře diagnostických ukazatelů nachází v pásmu psychologického průměru se schopností adekvátně řešit nejrůznější životní situace (s. 2)

v běžné zátěžové situaci se diagnostikovaný presentuje jako osobnost normativní, z hlediska psychologického posuzování je osobností vyrovnanou, srovnatelnou s respondenty muži v odpovídající věkové skupině diagnostikovaného (s. 18)

preference prostředí

spíše bude inklinovat ke stabilizovanému pro osobnost důvěrně známému percepčnímu prostředí (s. 2)

je osobností spíše tíhnoucí po stabilizaci neměnného percepčního prostředí (s. 18)

emocionalita osobnosti

diagnostikujeme zvýšenou emocionální stabilitu osobnosti ... osobnost má sníženou emotivitu (s. 2)

půjde o osobnost spíše emocionálně vyrovnanou (s. 18)

empatie

v případě diagnostikované možné hovořit o projevech snížené empatie, menší schopnosti vcítění se do prožívání druhého (s. 3)

může být snížena psychická vnímavost pro matku nezletilého, malá empatie vůči ní (s. 18)

rozhodnost

výrazně maskulinní, rozhodný a řešící typ s projevy rozhodného řešení životních situací (s. 3)

osobnost méně přizpůsobivá, direktivní, maskulinní typ (s. 20)

ovlivňování druhých lidí

se schopností vést řídit a ovlivňovat i činnost druhých s prvky určovat a nastolovat "tep života" druhým (s. 3)

otec je osobnostně pedant, tep života určuje druhým (s. 20)

zásadovost

má v sobě pevně „zakódované zásady normy, způsoby a projevy v jednání a chování s menší schopností tyto měnit (s. 3)

má pevně zakódovaný názorový hodnotový systém, jehož základem jsou vlastnosti osobností, kterými se projevuje a prezentuje v každodenním životě (s. 20)

sebeprezentace

nesnažila se ukázat tzv. v lepším světle (s. 3)

osobnost se presentuje spíše v příznivějším světle (s. 20)

vyhrožování

nevhodná komunikace s prvky vyvolávání u druhých nejrůznějších obav (nejrůznější způsoby vyhrožování – takové komunikace vyvolávají matky vůči neposlušným dětem (s. 4)

-

reakce na stres

dokáže odreagovávat psychickou tenzi, odolávat stesogenním situacím, volba způsobu odreagování psychické tenze nemusí být vždy adekvátní (s. 4) ... osobnost se současně dokáže po prožitém „zklamání !rychle vzchopit a v dalším se plně realizovat v dřívějších cílových aktivitách (s. 5)

neúspěch jej dočasně dokáže "vyvést z míry", ale současně se dokáže tzv. "otřepat" a jde do dalších aktivit, neztráceje ze zřetele svůj vytýčený cíl (s. 20)

agresivní reakce

iritabilita (nabuditelnost osobnosti) k agresivnímu jednání je zvýšená (s. 5) ...  její reakce nemusí být vždy společensky přiměřené (s. 6)

není osobností, která by nepřiměřeně měla reagovat na životní kontexty se zvýšenou agresivitou ... takové to situace po faktické stránce věci řeší spíše cestou psychicky neadekvátního reagování (s. 19)

sebeprosazování

výraznou vlastností osobnosti je snaha o zachování jejího postavení, snaží se o to, aby její názory byly vnímány a respektovány, usiluje o to, aby byla pozitivně ohodnocena (s. 6) ... snaží se udržet si své dominantní postavení (s. 7)

osobnost se zvýšeným pojetím vlastní sebe důležitosti, významnosti, ctižádosti, se snahou se prosadit a být úspěšný (s. 18)

síla osobnosti

-

je psychicky silnou osobností, problémy v zátěži jej spíše inspirují k dalším aktivitám... (s. 20)

Závěr

Dítě svěřit do péče tomuto rodiči (matce).

Dítě svěřit do péče druhému rodiči (matce).

Zaujatost psychologa ve prospěch matky a její výlučné péče je zjevná i z dalších skutečností, které jsou obsaženy v posudku č. 4/2013. Ty budou předmětem druhé části vyjádření.


Odpovědi na otázky znalce

Perličky ze znaleckého posudku


Kontakt: info@jirifiser.com
Střídavá péčeJedenDomov, Kája, Matějková
Nečas, OSPOD, Praha 3, Soudci
Střídavka, Tátové, Výživné