PhDr. Mgr. Jiří Fišer, CSc.

dopravní psycholog a soudní znalec
Krymská 5, 360 01 Karlovy Vary
Otec je přesvědčen, že takto hodnocená osoba nemůže být rodičem vhodným pro výlučnou výchovu nezletilého. Dále pak otec nechápe, jak znalec dospěl k závěru, že se nevyrovnal dosud s odchodem matky, nikoliv dítěte (strana 17), když ohledně výše uvedeného neprováděl žádná vyšetření a vycházel ze spisového materiálu, z něhož mu, jako znalci, nepřináleží ve znaleckém posudku vyvozovat jakékoliv závěry.

Uvedené tvrzení podporuje skutečnost, že znalec nepřistupuje rovnoměrně k oběma rodičům, neboť vůči matce ze spisového materiálu ničeho nevyvozoval, zatímco vůči otci vyvodil zcela nesmyslné a neregulérní závěry.

Pokud se týká některých výrazů použitých ve znaleckém posudku, otci není znám termín „regulační adaptabilita osobnosti“, nesetkal se s ním, neví, jakým způsobem ji znalec určil a je přesvědčen, že v předmětném znaleckém posudku nemá co dělat.

Dále otec má výhrady proti testu Leary (strana 20), neboť tento se používal 70. až 90. letech v manželských poradnách pro posouzení kompatibility partnerů, není však vhodný pro expertizní posuzování. Neměl by tedy být vůbec v posudku zařazen a použit k hodnocení.

Otec má rovněž výhrady k hodnocení znalce „otec ... postrádá však soudnost“ (strana 24). Otci není známo a rovněž tak ze znaleckého posudku nevyplývá, jak k uvedenému závěru znalec dospěl.

Co však otce se nejvíce dotýká, je skutečnost, že znalec zcela pomíjí přání syna být více s otcem, neboť toto z hlediska hodnocení není ani obvyklé ani vhodné. Právě vázanost dítěte na rodiče, resp. na jednoho z rodičů, by měla být zhodnocena ve znaleckém posudku jako podstatná skutečnost. Nadto znalec ve znaleckém posudku opakovaně používá termín „dle mého názoru“ (např. str. 27) a vždy tato slova uvádějí problém viděný znalcem na straně otce, znalec má vycházet z testů a zjištění a nikoliv ze svého názoru, takovýto postup je neprofesionální. Znalec navíc hlásá a rozvíjí své teorie, kdy hodnotí snahu otce mít syna ve střídavé výchově, jako snahu otce mít syna ve výlučné výchově, aniž by k k tomu měl jakékoliv podklady (strana 27). Dále pak hodnotí, co je pro nezletilého lepší (strana 28), aniž to podkládá výsledky vyšetření, ale pouze svým názorem. Rovněž tak nelze pominout, že znalec pozval nezletilého k prvnímu vyšetření v den po návratu z dovolené, což je naprosto v rozporu s obvyklou praxí, kdy vzhledem k věku dítěte, je třeba, aby toto si po návratu z dovolené alespoň tři až čtyři dny odpočinulo a přivyklo k běžnému režimu.

Kromě toho znalec vychází z neověřených tvrzení matky, které považuje za pravdivé a přesvědčivé (strana 34 až 36), aniž pro toto má jakýkoliv profesionální podklad. Opět vychází ze svých úvah a teorií, což je v rozporu s profesionálním pojetím práce znalce.

Nadto názory znalce ohledně střídavé výchovy, např. strana 52, jsou zastaralé, neodpovídají současným trendům a nepodporují osobnost nezletilého a potlačují práva obou rodičů podílet se rovnoprávně na výchově nezletilého. Z formulací znalce lze dovodit, že znalec střídavou výchovu nepreferuje a nepodporuje. Za daného stavu se tedy stěží může k této problematice objektivně a odborně vyjádřit. Pak lze pochopit, že takovýto znalec doporučí otci návštěvu psychiatra, protože se domáhá podílu na výchově nezletilého. Takovýto postoj je naprosto nepřijatelný a uvedený znalec nepochopil, že má podat řádný znalecký posudek, který zhodnotí nezletilého, nikoliv že má vytvářet teorie, které nemá o co opřít.

Z uvedeného samozřejmě vyplývá, že znalecký posudek tak, jak byl podán, byl vytvořen nekompetentní osobou, která je podjatá, není schopna se vypořádat s touto podjatostí a není schopna zpracovat objektivní posudek, přičemž má profesionální nedostatky, neumí používat testy, neumí tyto přehledně zhodnotit, vytváří teorie, uvádí své názory, avšak nesplňuje základní podmínku, a to podmínku objektivního podkladu pro soudní rozhodnutí ve věci výchovy a výživy nezletilého.
Za daného stavu je třeba takovýto znalecký posudek zcela odmítnout. Otec doufá, že po přečtení jeho obou vyjádření soud konečně nařídí řádný znalecký posudek, který by provedl profesionální znalecký ústav,jak již několikrát navrhoval.

Za daného stavu řízení neprodlužuje otec, který se pouze domáhá svých rodičovských práv, ale soud, který určuje místní znalce, s problematickou specifikací.

Otec proto znovu navrhuje, aby byl určen k provedení znaleckého posudku znalecký ústav.

Otec v návaznosti na toto doplnění s poukazem na výše uvedené skutečnosti znovu vznáší námitku podjatosti znalce Jiřího Fišera. Dále pak setrvává na navrženém důkazu, a to výslechu znalce Fišera, včetně výslechu již dříve navržených znalců, jejichž znalecké posudky byly založeny k důkazu do spisu.



Vyjádření ke znaleckému posudku Jiřího Fišera, doplnění námitky podjatosti - část 1

Odpovědi na otázky znalce

Perličky ze znaleckého posudku


Kontakt: info@jirifiser.com



 
Vyjádření ke znaleckému posudku Jiřího Fišera - část 2

29.9.2014

Otec tímto doplňuje vyjádření k výše uvedenému znaleckému posudku ze dne 24.2.2014.

Dále pak otec činí nedílnou součástí tohoto vyjádření své vyjádření z výše uvedeného data.

Otec setrvává na tom, že znalecký posudek jmenovaného znalce tak, jak byl vyhotoven, byl vyhotoven podjatě a nekompetentně. Otec se zabýval ve svém předchozím vyjádření charakteristikami rodičů, které byly u otce a u zkoumané L. F. shodné, avšak vedly k rozdílným závěrům znalce.

Pokud se týká znaleckého posudku, jako takového, otec je přesvědčen, že znalec se nevypořádal se zadáním soudu, nadto do zkoumání vnesl svoji zřejmou podjatost vůči otci nezletilého a dále pak znalecké zkoumání, jenž provedl, obsahuje závažná pochybení znalce, jakožto odborníka v oblasti zkoumání rodičů a nezletilého pro účely určení výchovy a výživy nezletilého po dobu po rozvodu rodičů nezletilého.

Nezletilý Karel se narodil dne ... 2007.  V době, kdy probíhalo znalecké vyšetření nezletilého, bylo nezletilému cca 6 a půl roku. Znalec se podrobně zabýval špatně zodpovězenými položkami testu v případě  zkoumání znalostí nezletilého, tyt pak hodnotil zbytečně podrobně a bez účelu k závěrům znaleckého posudku.

Dále pak použil pro hodnocení nezletilého Ravenův test, přičemž nespecifikoval, zda použil „Barevné progresivní matice“, určené dětem od 5 do 11 let nebo „Progresivní matice“,  které slouží pro vyšetření osob ve věku od 8 do 65 let. Vzhledem k tomu, že uvádí použití druhé varianty Ravenova testu, tj. Ravenův test Progresivní matice, pak postupoval v rozporu s běžnou praxí.

Nadto znalec, pokud se týká uvedeného testu, uvedl, že tento je „zkouška intelektuálních předpokladů“, ačkoliv slouží k zjištění úrovně fluidní (bazální, vrozené) inteligence.

Pokud se týká dalších profesních pochybení, znalec uvádí, že uložil nezletilému vypracovat test na  disjunktivní reakční čas, což vzhledem k věku nezletilého, se jeví jako zcela zbytečné. Rovněž tak znalec podrobně uvádí výsledky jednotlivých subtestů provedených s nezletilým v testu orientační zkouška, aby závěrem konstatoval, že se mu nepodařilo tímto způsobem IQ nezletilého změřit, neboť tato zkouška je velmi náročná a nezletilý odmítl spolupracovat se znalcem. Přesto znalec nezletilého dále vyšetřoval, kladl mu otázky a když zjistil, že nezletilý v rámci odpovědí jednoznačně preferuje otce, položil mu otázku, která je v naprostém rozporu s profesionálním přístupem. Dotázal se, zda by nezletilý matku nechal utopit (strana 32), čímž u nezletilého vyvolal traumatický, afektivní výbuch s pláčem a následně útěkem k matce.

Dále pak znalec z profesionálního hlediska pochybil, když nezletilého vyšetřoval vždy v přítomnosti jednoho z rodičů a neprovedl oddělené vyšetření nezletilého. Nadto není zřejmé, zda v případě vyšetření nezletilého spolu s matkou obsahovalo stejné či jiné testy, jako vyšetření nezletilého s otcem.

Znalec nepochybně nevyšetřil psychický vývoj nezletilého, užil v rámci podkladů pro znalecký posudek zbytečné a nevhodné testy, evidentně neodlišoval vyšetření psychického stavu nezletilého a vyšetření jeho vzájemných vztahů s rodiči, čímž rovněž pochybil. Lze tedy pochybovat o erudici znalce, pokud tvrdí, že využil nejméně devět diagnostických metod zkoumání, když běžně jsou používány maximálně tři až pět diagnostických metod. V uvedeném lze spatřovat, že znalec se pokouší svůj názor opřít o řadu metod, aniž tyto vedou ke skutečnému zjištění psychického stavu nezletilého. Otec má rovněž pochyby, zda znalec v oboru školství a kultura má odpovídající vzdělání v oboru klinické psychologie, případně zda složil nástavbovou atestaci psychoterapie, případně z klinické psychologie, neboť pokud uvedené vzdělání nemá, nemůže být kvalifikovaným a oprávněným znalcem, aby diagnostikoval psychický stav nezletilého z hlediska jeho výchovy a výživy po rozvodu rodičů.

Otec vyjma výše uvedených profesionálních pochybení shledává, že znalec se průběžně ve znaleckém posudku odvolává na obsah spisového materiálu soudu a z tohoto spisového materiálu soudu vyvozuje pro své vyšetření závěry, přičemž uvedené vyvozování a posuzování důkazních materiálů znalci dle zákona č. 36/1967 Sb. v platném znění, nenáleží.

Dále pak znalec vkládá do znaleckého posudku řadu tabulek testového vyšetření, aniž by jasně interpretoval zjištěné výsledky. Pokud pak následně zjištěné výsledky interpretuje, používá interpretaci proti otci nezletilého a ze znaleckého posudku je zřejmá podjatost vůči otci.

Vyjma výše uvedených podstatných problémů na straně zpracování znaleckého posudku znalcem PhDr. Fišerem, otec dále znaleckému posudku vytýká obecné formulace, včetně úvah znalce (strana 15), které do znaleckého posudku vůbec nenáleží.

Rovněž tak nechápe, jak lze matku (strana 15), kterou označuje typem „prožívajícím melancholickým – obezřetným až opatrným“, jejíž „výraznou hodnotou projevu jejího temperamentu je přizpůsobivost, ovlivnitelnost, nerozhodnost, snížená sebedůvěra až zakomplexovanost, dlouhodobá frustrace“ (strana 16), označit za osobu vhodnou pro výlučnou výchovu nezletilého.
Střídavá péčeJedenDomov, Kája, Matějková
Nečas, OSPOD, Praha 3, Soudci
Střídavka, Tátové, Výživné